Mapa blogu

O Shizu-chan






Další web Shizu-chan:
(souhrn všech yaoi a shounen-ai povídek, co jsem nspala :3)


Aktuality:


Doplněny písničky do Utapri mp3 rozcestníčku :3
Doplněny písničky do Kuroko no Basuke rozcestníčku :3
Doplněny písničky do rozcestníčku ostatních mp3 :3


Překlad mangy: Arthur in the dark 4.
Jak jsem na tom s dalším překladem: 1 stránka z 2. poloviny 5. volume, zbývá 79 stránek :3


E-mail blogu: Shizufantasyworld@seznam.cz - pokud máte nějaký
dotaz, prosbu, nápad, cokoliv, klidně napište :3



Nenormální jedinec z mnoha...

10. února 2011 v 21:00 | Shizu-chan |  Výkecy Shizu-chan ... -.-"
Nebudu běhat kolem horké kaše... prostě asi cítím duchy -.-"
Já vím. Zní to nenormálně, musíte si myslet, že si vymýšlím, nebo potřebuju psychoterapeuta nebo já nevim co, ale já je fakt cítím...

Začalo to, když jsem měla 8 let. Byla jsem v mém pokoji a najednou, z ničeho nic, na mě "spadla voda". Jinak řečeno jsem byla mokrá a nikde kolem mě nebyl žádnej zdroj vody.
No, mohli byste si říct: "No, to je toho, sousedi se akorát vytopili...", ale sousedi to na 100% nebyli. Když jsem se koukla nahoru, žádnou mokrou skvrnu jsem neviděla. Navíc by na mě ta voda spíš kapala, než aby jen tak "spadla" ve velkym množství ne?
No, a od té doby se mi začaly stávat takovy divny věci. Napřed spaní. Každej den jsem se probouzela (a to trvalo asi 2 roky). Kdykoliv jsem se probudila, slyšela jsem divnej zvuk. Buď to bylo tikání hodin, ktery se odemě jakoby "vzdalovalo a zase přicházelo", nebo spadnutí sprchy do vany, anebo pohybování židlí u nás v kuchyni. Bylo to hnusný a bála jsem se spát sama v pokojíčku.
Od 10 let to trochu ustoupilo, ale na konci roku 2009 se to zas vrátilo. Tentokrát to bylo ale úplně jinačí.
Napřed takovej divnej pocit, jako by se na vás někdo koukal. Otočíte se a nikdo tam není. Potom následovaly dotyky. Prostě jsem cítila dotyky, ale přitom se mě nikdo nedotýkal.
Tenhle rok je to asi nejhorší. Děje se mi to už od 8 roku, ale tenhle rok je příšerněj. Začala jsem být hodně citlivá na pohyb. Když jdou rodiče na balkon, kterej je ve druhé místnosti, cítím to. Když z balkonu vylezou, cítím to taky. Takže i ten pocit, že se na mě někdo kouká, hodně zesílil. Teď cítím jak někdo vchází ke mě do pokoje. Vždycky mám takovej divnej pocit na hrudi... jako byste byli u zubaře, nebo na rande a byli jste nervózní. Znáte ten pocit, motýlci v břichu, ne? XD
Mám i takovy dny, kdy třeba něco píšu ale nemůžu to dokončit, protože je pořád cítím a s tím pocitem toho moc neudělám... Bojím se a jdu radši hned do postele.
Navíc se k tomu přidaly i zvuky. Mám na klice dveří zvonkohru a ta se mi za den třeba 2x sama od sebe rozcinká. Nebo dnes. Jsem celej den sama doma. Když svítilo slunce, bylo všechno v pohodě, ale jakmile zapadlo, začala jsem slyšet jakoby mírny bouchnutí dveří od obýváku. Nebo jsem jedla rizoto, a využila jsem toho, že tu nejsou rodiče, a jedla jsem hůlkama. Šla jsem si umýt ruce a když přijdu, hůlka byla na zemi.
Abych pravdu řekla, jsem teď úplně po**** strachy. Jsem zavřená v pokoji a bojím se z něj vyjít ven. Nikdy jsem si tak moc nepřála, aby se rodiče vrátili. Musím počkat ještě půl hodinky, dokud se nevrátí mamka :))

Prosím, nedívejte se na mě jako na blázna nebo si nemyslete, že jsem si to vymyslela!! Arigato, i za pochopení :))  

:))
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 otome otome | Web | 11. února 2011 v 19:42 | Reagovat

Fííha,to já bych byla taky pochcaná strachy xD
teda,ale zajímavý..

2 Haiaru Haiaru | 5. ledna 2015 v 23:55 | Reagovat

upřímně. Taky se mi to stáválo kokud jsem se nepřestěhoval. dělo se mi to od mých 12ti let. takže tě chápu. a pokud chceš radu. Pořiď si psa ti sjou na nadpřirozeno velice citliví. Ale pokud ten pes z něvysvětlitelných duvodu umře/zmizí.... odstěhij se. Mě umřel Dako muj kříženec ovčáka. Uškrtil se na řetězu u boudy..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


free counters