Mapa blogu

O Shizu-chan






Další web Shizu-chan:
(souhrn všech yaoi a shounen-ai povídek, co jsem nspala :3)


Aktuality:


Doplněny písničky do Utapri mp3 rozcestníčku :3
Doplněny písničky do Kuroko no Basuke rozcestníčku :3
Doplněny písničky do rozcestníčku ostatních mp3 :3


Překlad mangy: Arthur in the dark 4.
Jak jsem na tom s dalším překladem: 1 stránka z 2. poloviny 5. volume, zbývá 79 stránek :3


E-mail blogu: Shizufantasyworld@seznam.cz - pokud máte nějaký
dotaz, prosbu, nápad, cokoliv, klidně napište :3



Sladká bolest

27. června 2010 v 22:39 | Shizuka |  P:Yami no matsuei
Konnichiwa! xD jsem zpět! tak jsem pro vás napsala (na přání mojeho Hisoki-Kitsune XD) povídku na téma Tsuzuki/Hisoka. Kitsune to i věnuju ;) Takže enjoy, Jashiňátka XD

WARNING! POVÍDKA JE NA TÉMA YAOI, TUDÍŽ MILENECKÝ VZTAH MEZI DVĚMA MUŽI. KOMU SE TO NELÍBÍ NEBO HNUSÍ AŤ SI TO NEČTE (jedno vám ale řeknu, mezi yaoi a normální takovou úchylkou je velkej rozdíl a to ten, že yaoi a shounen-ai je tvořeno ženami a "dívkami" (jako já xD) pro ženy a dívky. Je to čistě věc umění :))



"...takže to uděláme takhle, jo?" řekl zelenooký chlapec. Mohlo mu být kolem šestnácti. Pouhých šestnáct let...
"Bože! Tsuzuki, kde zase vězíš?" řekl naštvaně a rozhlídl se. Uviděl hnědovlasého muže, kterého hledal, u výlohy se zákusky a sladkostmi.
"Tsuzuki..." řekl znuděně a naštvaně zároveň a pomalu, s rukami v kapsách šel k němu.
"Hisoko, zajdeme sem, že jo?"? zeptal se nedočkavě a otočil se na něj. Jeho ametystové oči upřel do chlapcových zelených.
Hisoka se mírně začervenal a pootočil hlavu stranou, "když chceš..." nemohl těm jeho ametystům odolat (pzn.: ametyst je fialový, drahý kámen).
Oba shinigami vešli dovnitř.
Ano, byli to shinigami ze světa Meifu. Pracovali pro úřad Chugotcho, který vyšetřoval předčasná úmrtí, nebo příliš dlouhý život.
"Přál bych si dvě trubičky, čtyři indiánky, pět laskonek, jeden čokoládovej řez, tři větrníky, osm mocca, jednu štafetku a dvě kávy." objednal si Tsuzuki s úsměvem. Prodavačka i Hisoka, kterého už to moc nepřekvapovalo, se na něj vyděšeně podívali. Prodavačka ho ale stejně obsloužila.
Zachvíli mířili k jednomu ze stolů.
"Tsuzuki, máme tu případ najít něco, co tu zabíjí lidi a ty tu myslíš na zákusky..." povzdechl si Hisoka.
"Nebuď tak pesimistickej," usmál se, "chceš něco?"
"Ne, díky." řekl Hisoka a svůj přísný obličej namířil k oknu.
"Co jsi mi předtím říkal za plán?" zeptal se Tsuzuki s plnou pusou a hned to všechno zapil kávou.
"Myslel jsem, že na toho démona, nebo co to je, počkáme v parku ale rozdělíme se. Šéf říkal, že ho přitahuje moc a síla. Takže ty bys přivolal Suzaku a já aktivoval svůj štít. Musíme ho nějak přilákat a polapit." řekl a nespouštěl oči z lidí, kteří se míhali za výlohou.
"Jo, fajn." potvrdil Tsuzuki bezstarostně a s úsměvem. Právě teď se pouštěl do čokoládového řezu. Hisoka se na něj zadíval a když mu po kousnutí zůstal na dolním rtu kousek čokolády, musel se usmát.
Tsuzuki se na něj kouk. Vzal jeden větrník a podal mu ho, "díváš se na mě strašně hladově," usmál se.
"Dík." řekl Hisoka a ještě se k Tsuzukimu natáhl pro lžičku, kterou nepoužíval.
Jedno sousto si odkrojil a vložil do úst. Nevšiml si, že mu u koutku jeho úst zůstala šlehačka.
Tsuzuki se natáhl a prstem mu jí utřel. Poté se usmál.
"Blbče!" řekl vyděšený Hisok, který se zaraženě podíval do stolu a začervenal se.
Tsuzuki se jen smál.

Tsuzuki, mě už to nebaví. Mohl jsem tu misi s tebou klidně odmítnout." řekl znuděně Hisoka. Měl už všechno vypité a snězené. Jen Tsuzuki si pořád pochutnával.
"Já vím, že bys mě v tom nenechal samotnýho." usmál se.
"Co ty víš..." řekl a podíval se na něj.
"Tak fajn, Vezmu si to s sebou," řekl s úsměvem, když viděl Hisokův znuděný výraz.
"Dobře. Jdu ven." řekl Hisoka a zvedl se ze židla.
Když Hisoka vyšel ze dveří, nadechl se potřebného, čerstvého vzduchu. Otevřel oči a uviděl nějakého muže. Utíkal. Utíkal a měl zděšenou tvář.
Hisoka se k němu rozutíkal. Něco mu říkalo, že je něco v nepořádku.
Muže zastavil jen tak, tak.
"Co se děje?" zeptal se ho.
"Tam...tam něco...rozsápalo to mého kamaráda...!" vykřikl zděšeně a utíkal pryč dál.
Hisoka na nic nečekal. Nečekal aani na Tsuzukiho. Prostě se rozběhl tam, kam muž určil. Musel toho démona najít a znemožnit mu další zabití nebo zranění nějakého člověka.

Tsuzuki vyšel ven s krabičkou, kterou si spokojeně držel.
"Hisoko?" zozhlídl se, když svého parťáka nikde neviděl.
'Asi už šel. Dlouho jsem se zdržel a on už určitě přestal mít trpělivost.' řekl si s úsměvem a mířil do hotelu, ve kterém teď byli ubytovaní.
"Dobrý den, vrátil se už můj přítel? pokoj 208." zeptal se.
"Ne, ne. Klíčky mám pořád tady." řekla recepční a podala mu je.
"Děkuju." řekl zastřeně Tsuzuki a klíčky znepokojeně popadl.
'Třeba si jen někam zaskočil.' uklidňoval se.
'Zachvilku se určitě vrátí.' říkal si, když otevíral dveře pokoje. Sedl si ke stolu a snažil se svůj strach o Hisoku zajíst těmi zákusky, které mu zbyly. Moc to ale nepomáhalo. Opravdu, opravdu se o něj začínal bát.

Hisoka mířil tam, kam měl namířeno už ze začátku. Do parku.
Lidé z něj vybíhali jak mravenci z mraveniště, když hrozí nebezpečí.
Když doběhl, neviděl, co to je ale moc dobře to slyšel. Za tím staršlivým křikem se vydal.
Když dorazil, nemohl se ani divit. Vlastní strach mu to nedovolil.
Byl to obrovský pták, podobná Tsuzukiho Suzaku a na jeho hlavě stál Muraki.
"Muraki!!" zakřičel na něj.
"Zase ty?" řekl s ledovým klidem.
"Na co zase, proboha, vraždíš lidi?!" zeptal se ho rozzuřeně.
"Výzkum." usmál se.
"Na ty tvoje výzkumy kašlu! Nedovolím ti to!" zařval.
"A jak mě chceš zastavit?" zasmál se a z toho obřího orla seskočil.
Rychlostí blesku Hisoku popadl. Tak, aby se nemohl hýbat.
"Taky bych tě mohl nějak zexperimentovat. Más tak jemnou kůži..." zašeptal mu do ucha a políbil na krk.
"Hajzle!" vydechl.
'Tsuzuki, pomoc...' zakřičel v duchu i když věděl, že ho Tsuzuki neuslyší.

Tsuzuki právě chodil po pokoje sem a tam, když ucítil nepříjemný pocit.
Něco ho volalo ve. Bylo to silné nutkání, které ho naprosto vyděsilo. Věděl, že se muselo Hisokovi něco stát. Tak neváhal a vyběhl z pokoje ven. Rychle pokoj zamčel a klíčky poté předal recepční. Vyběhl ven z hotelu do chladné, letní noci.

"Pusť mě, Muraki!" vykřikl Hisoka a snažil se nějak vysvobodit ale každý jeho pokus skončil jen větší bolestí pro něj.
Muraki není slabý. Co proti něj zmůže šestnáctiletý chlapec, ketrý se nemůže nějak bránit?
"Tak. Pomalu půjdeme." usmál se Muraki.
"Pusť mě!" vykřikl na celý park.
Hisoka se vzpíral. I tu bolest dokázal vydržet, jen aby ho na toho hrozivého ptáka nějak nedostal a poté, třeba nerozpitval.
I přes tohle všechno, ho Muraki stejně táhl vpřed směrem, kterým chtěl.
Už, už byli u něj, když před nimi najednou vzplál oheň.
Hisoka se, i když s malými potíži, otočil a uviděl Tsuzukiho a za ním Suzaku.
"Tsuzu-!"vykřikl ale Muraki mu v tom zabránil nožem, který mu zapíchl do břicha.
Hisoka se prohnul a vykašlal krev.
"Hisoko!" vykřikl Tsuzuki
"Chtěl jsem ho zexperimentovat. Jenže tahle bestie nemá žádnou moc," řekl a vyskočil na něj, "takže bych proti Suzaku nemohl nic dělat." zasmál se a dal "tomu" povel k odletu.
"Hisoko!" vykřikl Tsuzuki a odvolal Suzaku. Přiběhl k němu.
Zranění shinigami by se sice sice mělo hojit rychle, ale Hisokova rána se pořád neměnila. Musel mu poškodit i některé orgány a ty se zacelovaly první.
"Hisoko! Hisoko!" vykřikoval a vzal ho do náručí. Byl už celý zoufalý.
"Byla to moje chyba...neměl jsem tě nechat jít dřív. Měl jsem tě jít hledat dřív!" vykřikoval zoufale a tiskl si jeho obličej na ten svůj.
"Ne...šil." zašeptal Hisoka.
"Hisoko!" vykřikl Tsuzuki a podíval se na něj. Poté ho zase přitiskl k sobě, "myslel jsem, že jsi mrtvý!"
"Shinigami nemůžou umřít. Tak nevím, proč takhle šílíš." odkašlal si.
"Bál jsem se o tebe!"řekl naštvaně, "pro mě jsi důležitý, víš?"
"Já? pro tebe? jak?" řekl ironicky.
"Promiň..." zašeptal Tsuzuki a chytl ho něžně za hlavu a trochu ho přitáhl k sobě. Pak už byl ten zbývající pohyb na něm.
Nasucho polkl a přiblížil se k němu až ucítil jeho horké rty.
Hisoka automaticky vytřeštil oči. Zkoumal Tsuzukiho obličej. Díval se na jeho hebké, čokoládové vlasy a dlouhé řasy zavřených očí.
Tsuzuki si ho pobral a ještě druhou rukou mu zajel do vlasů.
Potom, jako by si uvědomil, co udělal, rychle se od něj odlepil a podíval se jinam.
"P-promiň." řekl.
Hisoka se začal červenat a pořád se na něj zastřeně díval.
"Mm...myslím, že bychom měli jít." řekl Hisoka a snažil se zachovat svůj klid.
"J-jo." potvrdil Tsuzuki a nechal Hisoku si stoupnout. Potom vstal i on.
Cestou k hotelu šli mlčky. Nikdo nic neříkal.
Hisoka se na Tsuzukiho občas, po očku podíval ale nevěděl co říct, protože si chtěl udržet chladnou hlavu.
Tsuzuki se na něj radši ani nepodíval. Cítil se děsně blbě. Bál se, že už si zase někoho znepřátelil. I když tohle bylo něco úplně jiného.
"Um...Hisoko?" zeptal se opatrně.
"No?"
"Já...jestli chceš vezmu si jinej pokoj." řekl a usmál se. Snažil se taky být v klidku.
Hisoka malinko vyděšeně vytřeštil oči.
"Ne, to je v pohodě. Já...já proti tobě nic nemám." řekl.
Tsuzuki se usmál.
"Už jsem si myslel, že jsem si zase znepřátelil dalšího parťáka." zasmál se.
"Počkej...takže ty...i ostatní tví parťáci...em..." Hisoka první slovo vykřikl ale potom nevěděl jak dál. Trochu se začervenal.
"Mm...ne. Ostatní semnou nechtěli spolupracovat z úplně jiných důvodů." usmál se.
Hisoka nevěděl proč, ale měl pocit, že z něj odpadl tak pětikilovej balvan.

"Pokoj 208." řekl Tsuzuki na recepci. Recepční mu s úsměvem podala klíčky
Oba dva vyšli po schodech ke svému pokoji.
Tsuzuki odemčel a nechal Hisoku vejít první. Poté i on vešel a zabouchl za sebou dveře.
Hisoka si lehl do postele a na chvíli přemýšlel.
Tsuzuki zatím přešel do kuchyně, si zase něco připravovat.
"T-Tsuzuki?...em...můžeš nachvilku?" zeptal se nervózně. Tsuzuki za nim přišel a klekl si k jeho posteli.
"Co zranění? už nebolí?" zeptal se.
"Ne ale...em..." říkal a čím dál tím víc se červenal.
"Víš...to v parku..."
"Prosím, nemluv už o tom," přerušil ho Tsuzuki, "nechtěl jsem to udělat, ale..." odmlčel se.
"Ne...o tomhle jsem přesně mluvit nechtěl..." řekl Hisoka a posadil se. Tsuzuki se zatvářil trochu překvapeně.
"Já...já...já to...asi...cítím stejně." řekl a stiskl peřinu, na které ležel.
Tsuzuki se na nněj překvapeně podíval.
"C-co?" zeptal se Hisoka a letmo se na něj podíval.
"M...ne nic, jen jsem rád." zasmál se a vstal.
Hisoka ho ale chytl za okraj jeho košile. Tsuzuki se na něj vyděšeně otočil.
"Můžeš...můžeš zase...em...mě...em...po...políbit?" Hisoka se už musel červenat snad všude.
Tsuzuki se usmál a klekl si k němu. Chytl ho něžně za tvář a rychlým pohybem ho políbil. Krátký, letmý polibek zachvíli vystřídal hlubší a jazykem.
Tentokrát si užíval i Hisoka a každý polibek nesměle oplácel.
Tsuzuki se už nemohl udržet a jeho ruce zajely pod jeho, sitě oranžové tričko. Ze rtů mu sjel ke krku, který všemožně laskal.
"Tsuzu..." vydechl.
Tsuzuki mu něžně tričko vyslíkl a podíval se na jeho tělo, které z části pokrývaly červené pruhy. Po jednom něžně přejel jazykem a zase se vrátil ke krku. Oběma rukama popadl jeho bradavky a začal je mačkat.
"Tsuzu....ki...do...st..." vydechoval. Ale líbilo se mu to. Najednou ale vytřeštil oči, do kterých se mu draly slzy.
"Přestaň!!" vykřikl a instinktivně se schoulil do klubíčka.
Tsuzuki se na něj vyděšeně podíval.
"Já...zase jsem...zase jsem si vzpoměl na tu noc, jak mě Muraki zabil..." zašeptal přes valící se slzy. Tsuzuki ho objal a a pevně ho k sobě přitiskl.
"Promiň Hisoko, promiň..." políbil ho do vlasů.

Ráno se Hisoka probudil první. Hned u sebe ucítil něco teplého tak pomalu otevřel oči. Vzpoměl si, že Tsuzuki trval na tom, že s ním pro jistotu zůstane. Podíval se na něj a usmál se. Uvědomil si, že se k nikomu takhle ještě nechoval.
Tsuzuki pomalu otevřel oči s pocitem, že ho někdo sleduje.
"Ahoj." pozdravil ho.
Tsuzuki ho místo odpovědi letmo políbil, "měli bychom konečně zabít Murakiho." zívl a otočil se na záda.
Hisoka žasl nad tím, že dokáže být tak klidný. Uvědomoval si, že ho začíná mít rád čím dál víc.
Udělali si snídani, Tsuzuki zase jak největší mohl. O včerejším večeru už se radši nebavili a dělali, jako by se to nikdy nestalo.

Už zase procházeli městem a hledali nějakou stopu po Murakim. Kousek krvavé stopy by bohatě stačilo.
"Tsuzuki, nemíříme "zase" k té cukrárně, že ne?" zeptal se Hisoka, když si všiml, že jdou stejnou cestou, jak předešlý den.
"neboj." zasmál se.
Zabočili do další, vedlejší uličky. Byla celkem tmavá a moc lidí tam nešlo.
Tsuzuki chytl Hisoku za ruku a pevně ji stiskl.
"Co to děláš? tady jsme mezi lidmi!" zakřičel na něj.
"Vadí ti, když tě lidi vidí semnou?" zeptal se provokativně.
"Bože, ty jsi blbec!" řekl a nechal se vést.
"Hej, Tsuzuki!" vykřikl Hisoka a ukázal na muže, který šel na hlavní cestě.
"Muraki...!" řekl naštvaně Tsuzuki a rozběhl se, aniž by pustil Hisokovu ruku.
"Počkej, Tsuzuki! s takovou si nás všimne!" řekl Hisoka.
"Nevšimne. Musíme ho sledovat." řekl Tsuzuki.
Když ho konečně našli, nemohli ho zase ztratit a tak ho nepozorovatelně sledovali.
Mířil k nějaké rozestavěné budově.
Když tam Tsuzuki s Hisokou opatrně vešli, lekli se, když už tam na ně Muraki čekal.
"Co jste si mysleli?" zasmál se, "věděl jsem o vás hned."
"U tebe to ani nepřekvapuje." řekl naštvaně Tsuzuki.
"Hisoko, vem si tohle. Ochrání tě to." řekl a podal mu lístek s pečetící technikou, který vytvářel barikády. Hisoka si ho od něj pro jistotu vzal a složil do kapsy své bundy.
"Suzaku!" vykřikl Tsuzuki a bůh ohně se ihned objevil.
Muraki si taky přivolal nějakého draka.
Suzaku se na draka vrhl a jejich ohně spolu začaly soupeřit o nadvládu.
Suzakův oranžový a drakův černý.
Tsuzuki se mezitím vrhl na Murakiho a snažil se ho dostat hrubou silou.
Hisoka uviděl u jedné stěny železnou trubku. Tak si pro ni utíkal, protože v tom viděl nejlepší zbraň, kterou tu může nalézt a utíkal pomoct Tsuzukimu.
"Dva proti jednomu, to není ale vůbec fér." zasmál se a každé ráně se hbitě vyhýbal. pak udělal nějaký pohyb ve vzduchu. Drak se nachvíli odlepil od Suzaku a vypustil trochu ohně na Tsuzukiho.
"Tsuzuki!" vykřikl Hisoka, který si toho všiml nejdřív a přiběhl před něj a díky barikádě se oheň odrazil zpět na draka. Vyděšeného a zmateného draka to trefilo.
Suzaku dostal příležitost a jeho oheň pohltil draka celého.
Muraki byl už sám. Chtěl utéct, jenže Suzaku mu to nedovolil.
"Teď jsi sám." zasmál se Tsuzuki.
"Splatím ti svůj dluh i s úroky ty hajzle!" vykřikl Hisoka a začal se s trubkou napřahovat, až se i Tsuzuki bál být v jeho blízkosti.
Stačil jeden šikovný nápřah a Muraki dostal svou první ránu od Hisoky, přímo do obličeje. Padl na zem.
"Je po něm?" divil se Hisoka.
"Ne, myslím, že je jen omráčený." řekl a klekl si k němu. Muraki ale otevřel oči a něco udělal. Nikdo to nepostřehl. Z Tsuzukiho břicha se najednou začala valit krev. Tsuzuki cítil, jak mu oblečení pod tíhou krve těžkne.
"Tsuzuki!" vykřikl Hisoka. Klekl si k němu a vytáhl dva pečetící lístky. Jedním udělal barikádku, v níž se nacházel Muraki. Poté druhým dovnitř propustil pár bílých, ostrých paprsků, které Murakim projely skrz na skrz.
Barikáda zmizela a Muraki padl na zem. Hned se zněj začala řinout krev.
Hisoka si vyhrnul tričko. Po pruzích ani stopy. Bylo po všem, jednou provždy.
Klekl si k Tsuzukimu a otočil si ho k sobě. Jeho rána se už začínala zacelovat.
"Už chápu, jak ses o mě musel bát." zašeptal a přitiskl si ho k sobě podobně jak Tsuzuki jeho.
Půjdeme." řekl Tsuzuki a pomalu vstal.

Hisoka už se nemohl udržet a políbil Tsuzukiho hned, jak vešli do pokoje.
"Chtěl bych napravit ten včerejšek." řekl a trochu se začervenal. Tsuzuki se na něj vyděšeně podíval.
"Jsi si jistý?" zeptal se.
"Jo, ber to jako omluvu."
Tsuzuki ho políbil. Hluboce a vášnivě. Pomalu ho směroval k posteli a na tu ho něžně položil.
Všechno začínalo jako včera, akorát Hisoka na sobě už neměl ty pruhy. Tentokrát si ho Tsuzuki užíval naplno. Dlouho mu laskal krk. Potom přešel zase k uchu a to jemně skousl. Hisoka slastně vzdychl.
Tsuzuki se potom znovu začal věnovat jeho bradavkám. Kroužil kolem nich jazykem a čím dál rychleji. Rukama mu zatím hladil břišní svaly.
"Tsuzuki..." vydechl Hisoka.
Tohle Tsuzukiho vzrušilo víc, jak samotnej Hisoka.
Sklouzl jazykem níž a zubama mu něžně rozepl kalhoty. Všechno z něj potom shodil.Ani si nevšiml, že na sobě už taky pomalu nic nemá.
Hisoka se začal červenat, že to nechal dojít až tak daleko a poslední kus Tsuzukiho oblečení shodil taky.
Tsuzuki vzal Hisokův úd jemně do rukou a začal jemně hladit žalud.
Hisoka při tak prudkém návalu slasti, vykřikl.
Tsuzuki vzal jeho úd do ruky celý a začal s pomalými pohyby nahoru a dolů. Pak už to nemohl vydržet a ponořil si jeho úd do úst celý. Hisoka vykřikl a stiskl peřinu, pod níž ležel.
Tsuzuki pohyboval hlavou nahoru a dolů a zároveň mu jazykem dráždil žalud.
Hisoka zachvíli vyvrcholil a Tsuzuki to všechno poslušně spolkl.
"Už...to stačí...ne?" zeptal se nevinně.
"Mm...přece si nebudeš užívat jen ty." zasmál se a podebral si jeho nohy.
Nastavil svůj úd k jeho konečníku a pomalu do něj vnikal.
"Tsuzuki!!" vykřikl a do očí se mu prodraly slzy.
Tsuzuki si toho všiml, "jestli....chceš já...přestanu..." vydechl.
"Ne...pokračuj...brečím jen protože...je to strašně dobrý pocit..." vykřikl Hisoka a nabral do plic dostatek vzduchu.
Tsuzuki na nic nečekal a a začal přirážet. Napřed pomalu ale chtíč po vzdršení vyhrál a Tsuzuki začal přirážet čím dál tím rychleji.
Hisoka vykřikoval každým okamžikem jeho jméno. Musel se vždy na chvilku trochu uklidnit ale Tsuzuki mu to moc neusnadňoval. Vzal jeho úd do volné ruky a všechno začalo odznova.
"Tsuzuki...! já už budu!" vykřikl Hisoka.
"Já taky!" vydechl Tsuzuki.
Oba dva vyvrcholili naráz. Jejich hlasy se navzájem překrývaly.
Tsuzuki unaveně padl na Hisoku, který zastřeně civěl do stropu pokoje.
"Tsuzuki?" zeptal se a ještě oddychoval.
"No?"
"Mi..." zasekl se. Nevěřil, že to chce opravdu říct. Tsuzuki se na něj překvapeně podíval.
"Mi...milu...em...milu...promiň, víc už to nezvládnu." řekl a oddychl si.
"Taky tě miluju." řekl Tsuzuki s úsměvem a políbil ho. Byl rád, že mu Hisoka řekl aspoň tohle.
"Tsuzuki?"
"No?" vybídl ho.
"Zopakujem to někdy?"
"Jasně." zaradoval se.

Ráno se probudili vedle sebe, s rukou v ruce. Hisoka vstal z postele a začal hledat oblečení. Tsuzuki ho při tom pozoroval.
"Nedívej se na mě!" řekl naštvaně.
"Vždyť jsem tě už viděl." zasmál se.
"to je jedno." řekl tvrdohlavě.
Oba dva se oblíkli a společně se nasnídali.
Protože úkol byl splněný, vyrazili do Meifu a Chugotcho.
"Hisoko, Tsuzuki, šéf si vás volá. Máte další misi..."


Táák, fuáá já už nemůžu xD dnes to psat na chatě a pak ten můj škrabopis přeluštit a přepsat to sem. Bože, omlouvám se za chyby ale já už vážně nemůžu! časem to opravím, slibuju :) tak jo, jak se vám to líbilo? jsi spokojená? Kitsune Mizumaki? XD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vuittonka ♥ Vuittonka ♥ | Web | 27. června 2010 v 22:45 | Reagovat

to si písala ty?

2 Shizuka Takehiko Shizuka Takehiko | Web | 27. června 2010 v 22:52 | Reagovat

[1]: jop. Psala jsem to já :)

3 Kitsune Mizumaki tvéé ♥ SBééčko ♥ :-* <3 Kitsune Mizumaki tvéé ♥ SBééčko ♥ :-* <3 | Web | 28. června 2010 v 13:15 | Reagovat

hej tak to je moc ,konečně je Muraki mrtvý,ten hajzl :DDDDD ,krááásný ,moc moc moc !! nádhera !! ♥ :) :D

4 Shizuka Takehiko Shizuka Takehiko | Web | 28. června 2010 v 13:25 | Reagovat

[3]: arigato xD abych měla sama klid na duši tak sem si to tak trochu "dokončila" po svym xD

5 Kitsune Mizumaki tvéé ♥ SBééčko ♥ :-* <3 Kitsune Mizumaki tvéé ♥ SBééčko ♥ :-* <3 | Web | 28. června 2010 v 13:40 | Reagovat

[4]: :DDDDD

6 Hankí Hankí | 28. června 2010 v 18:47 | Reagovat

Jo tak to byla síla, takže Muraki jako zdechl jo, akorát by mě zajímalo jestli v tom seriálu chcípne taky:D. Jinak ten okamžik jak Hisoka nedokázal říct pořádně slova "miluji tě" Tsuzukimu tak v Junjou romantika v tom jednom díle to bylo úplně stejný(kdo viděl, zná).

7 Shizuka Takehiko Shizuka Takehiko | Web | 28. června 2010 v 19:17 | Reagovat

[6]: Já vim...trochu sem se inspirovala *psí očka* ^-^ najednou mě to tak problesklo hlavou ale tohle bylo v úplně jiné situaci xD a Muraki v serálu neumře, tam bude pořád xD to já si jen tak dokončila

8 Yuuki Meruhesae Lawliet Yuuki Meruhesae Lawliet | 17. listopadu 2010 v 14:42 | Reagovat

LLOL tak to je mazec T.T brečím smíchy X,D ROFL to je na mne móc X)))

9 Justinka Justinka | Web | 28. prosince 2010 v 1:43 | Reagovat

Četla jsem poprvé yaoi a jo, dobrý. Jen ti to opravdu kazí chyby. Bacha na zamčel-zamkl. promiň nechtěla jsem prudit:-)

10 Terka Terka | E-mail | 5. srpna 2011 v 22:50 | Reagovat

všechny tvoje povídky jsou užáásnyýýý.. :-) nejvíc semi líbí yaoi... :-D je to fakt skvěly že tohle dokážeš napsat...piš dál..je to skvělý..:-D

11 Saskie Saskie | E-mail | Web | 16. května 2012 v 16:36 | Reagovat

Je to úžasný (jenom ..nevím proč, ale Tsuzukiho si představuju jako malého andělíčka co měří ne víc jak 160cm.... xD sorry to bude asi tím jménem ) xD ale je to úžasný! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


free counters